ORL – slovník pojmů

Jde o lékařský obor, který se zabývá zkoumáním lidského sluchu. Provádí vyšetřování sluchu (audiometrie, tympanometrie, BERA-evokované kmenové potenciály, otoakustické emise a v širším kontextu (jako otoneurologie) též poruch rovnováhy a tzv.tinnitu tj. zvuků, které nemají svoji objektivní příčinu ve vnějším prostředí, ale v porušené funkci vláskových buněk vnitřního ucha.

Odborné pracoviště vybavené specializovanými přístroji určenými k vyšetření sluchu

Jsou nebolestivá, u miminek je možné je provádět ve spánku – bez spolupráce lze provést pouze vyšetření otoakustických emisí, ev. BERA, tympanometrie. Před vlastním vyšetřením je nutné nechat otomikroskopicky vyšetřit ucho a nekdy vyčistit zvukovod, aby výsledek nebyl zkreslen mechanickými nečistotami usazenými ve zvukovodu jako je ušní maz apod. K tomu je dobré navštívit ORL v místě bydliště v týdnu před vyšetřením a nechat zkontrolovat a vyčistit ouška. Samotné audiologické vyšetření probíhá v odhlučněné místnosti, trvá cca 10 minut, provádí ho vyškolená sestra, výsledek pak interpretuje atestovaný lékař.

Vlastní vyšetření sluchu, základní pracovní metoda audiologie. Úroveň  a přesnost vyšetření i vyšetřovací metoda odpovídá věku dítěte i vybavení pracoviště.

Klasické vyšetření sluchu, které se provádí nejpozději do 8 měsíců věku dítěte u pediatra v rámci běžných preventivních prohlídek, probíhá formou hry, kdy se malý pacient otáčí za zvukem respektive šeptem. Toto vyšetření však ale nestačí resp. nemusí odhalit problém s městnající se tekutinou ve středouší, k tomu je třeba navštívit odborné pracoviště vybavené ušním mikroskopem a specializovanými přístroji na vyšetření sluchu, tympanometrie, eventuálně je-li dítě schopno též audiometrie.

Vyrovnává tlak vzduchu mezi středouším(kde se vzduch vstřebává a tudíž dochází ke snížení jeho tlaku) a nosohltanem resp. vnějším prostředím na úroveň tlaku atmosferického.

Tlak vyrovnávající trubičky. Pokud vyšetření prokáže přítomnost středoušní tekutiny, je třeba ji odsát a do ušního bubínku zavést tzv. gromety, grometky nebo též stipuly či TVT (tlak vyrovnávající  trubičky) v případě, že tekutina ve středouší přetrvává více než 2-3 měsíce. Tento zákrok se nazývá tympanostomie. Existuje více druhů, tvarů a velikostí. Gromety pak plní náhradní funkci Eustachovy trubice tj. fci ventilace (vyrovnání tlaku přísunem vzduchu) a drenáž (odvod sekretu ze středouší). U dětí se zavádějí pod narkózou. Zhruba po 9–15 měsíců většinou samy vypadnou.

Není žádný důvod se s grometkami obávat létání letadlem – naopak svou přítomností napomáhají vyrovnání tlaku ve středouší a okolním prostředí tedy lepšímu snášení nepříjemných pocitů při startu a přistávání resp.jejich potlačení.

Cílem vyšetření je zjištění, zda funkce vnitřního ucha je v pořádku, konkrétně jde o snímání zvuků vydaných vláskovými buňkami ve vnitřním uchu. Do zvukovodu je zavedena jemná měřící sonda, která vyšle slabý zvukový podnět a zaznamená odpovědi sluchového ústrojí. Pokud dojde k vyvolání odezvy (tzv.výbavné emise), znamená to, že vyšetření proběhlo správně a sluch je v pořádku. Pokud však k vyvolání odezvy nedojde ‚(tzv.nevýbavné emise), poukazuje to na nějakou poruchu sluchu. Jedná se o vyšetření orientační, na základě tohoto vyšetření nelze stanovit konkrétně jakou, k tomu je potřeba provést další klinická vyšetření.

FN Motol – poliklinika 5. patro, telefon 224 432 601

FNKV – pavilon C (lůžková část, ambulance, tympanometrie)
tel.: 267 162 331 – oddělení, 267 162 332 – ambulance.
Dětské ORL – pavilon M

Vyšetření vlastního bubínku, zevního zvukovodu, boltce a jeho okolí. Dnes lege artis spíše otomikrosopie tj.vyšetření pod mikroskopem.

Zánět středního ucha(viz zánět středního ucha)

Obecně u rozštěpových dětí se tolik oblíbené plávání miminek a malých dětí příliš nedoporučuje. Pokud jsou zavedené grometky, voda se do uší nesmí dostat vůbec, protože bubínek je perforován grometou a voda by se tak mohla dostat do středouší a způsobit zánět. Pokud však nechcete připravit dítko o vodní radovánky je možné si nechat vyrobit na míru za poplatek tzv. ušní tvarovky (viz tvarovky) nebo ucpávky. Je nutné si v tomto případě uvědomit vyšší míru rizika zánětu středouší a následné léčby (antibiotika a odsávání uší). Některé zdravotní pojišťovny na jejich úhradu přispívají, to je třeba řešit ještě před zadáním ucpávek do výroby.

Prakticky neexistuje. Nejdůležitější je snažit se předejít zánětům horních cest dýchacích včetně odstranění případných ložisek infekce jako např.nosní mandle. V současné době je také možné nechat děti naočkovat vakcínou proti pneumokokovým onemocněním. Podrobnější informace o vhodné vakcíně dostanete u svého pediatra.

Je porucha sluchu, jejíž příčina leží v převodním systému zevního nebo středního ucha tj. zvukovod, bubínek, středouší (kůstky). U dětí s rozštěpovou vadou je její příčinou přítomnost sekretu ve středouší (sekretorická otitida), která vzniká v důsledku dlouhodobé hypoventilace středouší při nefunkčnosti Eustachovy trubice.

Jde o vyšetření odporu resp.poddajnosti převodního systému tj. ušního bubínku a kůstek. Měří se výchylka bubínku při změně tlaku a lze nepřímo odvodit průchodnost Eustachovy trubice. Nejde tedy o klasické vyšetření sluchu, ale zjištění, jak vypadá situace za ušním bubínkem. Tympanometrická sonda se vsune do zvukovodu. Přístroj mění tlak ve zvukovodu, následně ve středoušní dutině, vydává čistý tón a zároveň měří odpověď bubínku. Grafickým výstupem je buď tympanogram typu A, což znamená, že ve středním uchu je normální tlak a Eustachova trubice funguje správně nebo tympanogram typů B a C, které se interpretují jako nedostatečná funkce Eustachovy trubice, ve středouší vzniká podtlak a prostor za ušním bubínkem je buď částečně nebo celý zaplněn tekutinou.

(drenáž středouší) – operace se provádí pro dlouhodobou přítomnost tekutiny ve středním uchu. Tato tekutina se projevuje nedoslýchavostí, někdy také opakovanými záněty středního ucha. Výkon se provádí pod mikroskopem v celkové anstezii přístupem skrze zvukovod, takže není prováděn kožní řez. Pacientovi je naříznut bubínek, odsáta tekutina ze středouší,proveden výplach středouší fyziologickým roztokem, opětovné odsátí a do vzniklého otvoru je zavedena drenážní trubička-grometa. Po výkonu bývá ihned patrno zlepšení sluchu. Asi jeden týden je u některých pacientů patrný mírný výtok z ucha. Po dobu zavedení gromety se zakazuje vniknutí vody do operovaného ucha. Trubička se ponechává zhruba 10-12 měsíců. Hospitalizace trvá den před a den po výkonu. Je možná s doprovodem rodiče. Do 6 let věku dítěte hradí pobyt rodiče pojišťovna. U starších dětí je možný doprovod za platbu. Tento výkon se provádí i vícekrát dle potřeby.  Poprvé se v případě potřeby provádí během operace patra, zhruba u 2/3 dětí je třeba je zavést gromety opakovaně. Nicméně s rostoucím věkem a obnovenou funkci patrových svalů se funkce Eustachovy trubice u rozštěpových pacientů zlepšuje a aplikace gromet již nemusí být nutná.

Děti s rozštěpem patra mají větší tendence k zánětům středouší, často dochází k přechodným nebo i trvalým mírným ztrátám sluchu. To je nutno brát v potaz během školní docházky a upozornit na tento potenciální problém učitele. Tyto problémy se sluchem se totiž nemusí úplně zřetelně projevovat, dítě i rodiče bývají pozvolným vývojem poruchy adaptováni na problém, hodnoty nedoslýchavosti mohou navíc kolísat podle aktuálního množství tekutiny. si totiž nemusí svojí ztrátu sluchu ani uvědomovat. To může mít pak vliv na jeho pozornost při vyučování a negativní dopady na celkový prospěch dítěte. Proto se doporučuje přesadit dítě tak, aby mělo možnost dobře slyšet výklad učitele a čas od času ověřit, zda výklad dobře slyší.

Hlavní příčinou vzniku komplikací u pacientů s rozštěpem patra je špatná funkce Eustachovy trubice. Správně fungující Eustachova trubice vyrovnává tlak vzduchu mezi středouším a nosohltanem (zhoršení může způsobit např.zvětšená nosní mandle). Trubice je otvírána svaly na patře,čímž je zajištěn přístup vzduchu do středouší např.během zívání nebo polykání. Dále ET plní funkci drenážní (odstraňování sekretu vytvořeného ve středouší a nosohltanu). Pokud se však vyskytnou anomálie v postavení svalů měkkého patra (u rozštěpu patra vždy), Eustachova trubice se dostatečně neotvírá. To způsobuje podtlak, kvůli kterému dochází k produkci tekutiny ve středouší, která způsobuje vyšší celkový odpor středouší a u pacienta dochází k převodní nedoslýchavosti. V této fázi je problém ještě řešitelný, pokud by však došlo k zanedbání, vznikne chronický zánět, který může vést k nevratnému poškození sluchu a již zmíněným nitrolebním komplikacím.

Vyrábějí se na míru z měkkého materiálu v různých barevných kombinacích. Zabraňují pronikání vody do ucha dítěte. Zhotoví vám je buď v příslušné ORL ambulanci v mítě bydliště nebo v rámci rozštěpového centra. Některé pojišťovny na zhotovení ušních tvarovek pro děti s rozštěpem přispívají, je třeba se předem informovat na pobočce své zdravotní pojišťovny.

Na vzniku akutního hnisavého středoušního zánětu se podílí řada faktorů. Může to být infekce, porucha funkce sluchové trubice, oslabená imunita,  alergie. Většinou začíná virovým onemocěním horních cest dýchacích. Otitidě často předchází rýma a zánět nosohltanu. Po určité době (hodiny až dny) se k těmto obtížím přidávají problémy v oblasti ucha. Mezi příznaky patří teplota, neklid, bolesti ucha a hlavy, kašel, rýma, apatie, zvracení a průjem. Dalším z častých příznaků je výtok z ucha po protržení bubínku (spontánní perforace) a nedoslýchavost, kterou lze registrovat až u starších dětí. Mezi hlavní způsoby léčby patří užívání antibiotika a proříznutí bubínku (paracentéza) a lokální léčba nosními kapkami a H2O2 a borovou vodou do ucha. Dále jsou dětem předepisovány léky na snížení horečky a léky proti bolesti.