Rozštěpové vady obličeje patří do kategorie vrozených vývojových vad. Svým názvem však poněkud matou – nevznikají rozštěpením, ale naopak nespojením příslušných částí obličeje v místech, kde by za normálních okolností měly být ret, čelist a patro.
Výskyt rozštěpových vad obličeje je pro ČR udáván v poměru 1:530 všech živě narozených dětí. Rozštěpová vada obličeje vzniká v těhotenství během prvních dvou měsíců. V tomto období se u embrya vytváří právě obličejová část. Pokud se počáteční struktury těchto částí spojí jenom částečně nebo nespojí vůbec, dochází ke vzniku rozštěpové vady a to v různých kombinacích.
Obličejové rozštěpy se rozdělují podle různých kritérií – zejména podle místa vzniku a podle rozsahu. Mohou být tzv. typické, ale i atypické.
Nejčastěji se vyskytují buď rozštěpy rtu a ostatních částí (rtu a čelisti nebo rtu, čelisti a patra) nebo izolované rozštěpy patra. Mohou se objevovat v různých formách: pravostranný, levostranný, oboustranný, úplný, neúplný.
Výskyt rozštěpů u obou pohlaví není stejný – celkový rozštěp je častější u chlapců, izolovaný je častější u dívek.
Příčiny vzniku lze rozdělit na vnitřní (dědičnost – podílí se na vzniku rozštěpu 20-40%) a vnější. Těch je celá řada. Patří mezi ně infekce, vlivy fyzikální (RTG záření, malé množství plodové vody), chemické (toxiny, drogy, alkohol, léky, nedostatek nebo nadbytek vitamínu A) a vlivy působící ze strany matky(nepřiměřená výživa, věk matky nad 38 let, diabetes mellitus, epilepsie matky).
Rozštěpy obličeje jsou na první pohled viditelné vrozené vývojové vady. U izolovaného rozštěpu rtu se jedná především o kosmetický defekt, který je časnou operací zcela odstranitelný. Celkové rozštěpy jednostranné i oboustranné postihují i další části obličeje – zejména nos a také anomálie chrupu, čelistí a skusu jsou možným průvodním jevem. Vše jsou to ale záležitosti řešitelné a v České republice řešitelné s vysokou úspěšností díky dlouhé tradici léčení rozštěpových pacientů a bohatým zkušenostem odborníků rozštěpových center v Praze a v Brně.
V České republice začala tradice moderního léčení rozštěpových vad již před osmdesáti lety. Zakladatelem české rozštěpové školy byl pan profesor František Burian. Tento vynikající plastický chirurg začal poprvé s léčbou rozštěpových pacientů komplexně – tedy ve spolupráci s celým týmem specialistů a kromě chirurgů přizval ke spolupráci také pediatry a psychology pro rodiče i pacienty. Vytvořil vzor péče o rozštěpové pacienty od narození do dospělosti.
V současné době je léčení rozštěpových vad soustředěno zejména do dvou rozštěpových center v Praze a v Brně. Léčba probíhá komplexně a na odstranění rozštěpové vady se kromě plastického chirurga podílí i další specialisté z oborů lékařských i nelékařských v úzké spolupráci. Patří sem:genetik, pediatr, plastický lékař, ORL lékař, foniatr, logoped, stomatolog a případně i další odborníci. Díky velmi časné operaci rtu, která se uskutečňuje do sedmi dnů po narození miminka, kdy se u něj projevuje ještě tzv. fetální hojivost, jsou jizvy na obličeji děťátka takřka neznatelné. Navíc tyto děti jsou prakticky ihned také přikládány k prsu, takže není vyloučeno, že mohou být i plně kojeny. Při této operaci jsou dětem do nosánku zaváděny tzv.nostrilky – silikonové fixátory nosních dírek, které podpírají nosánek a napomáhají tomu, aby byl rovný a symetrický. Tyto fixátory děti nosí dle potřeby, nejčastěji do jednoho roku věku. Jejich údržba je poměrně snadná a protože je děti mají od narození, prakticky je nevnímají a nijak je neomezují.
Uzavření patra se provádí kolem desátého měsíce věku dítěte ještě dříve, než se začne vyvíjet řeč. Délka hospitalizace u obou operací zpravidla nepřesahuje jeden týden. Čelist se uzavírá kolem osmého roku věku dítěte.
Léčba rozštěpáčků je v hrazena z veřejného zdravotního pojištění (operace, kontroly ), rodiče si zpravidla hradí nosní fixátory a rovnátka, ale i na ta většina zdravotních pojišťoven alespoň přispívá.
Prenatálně se rozštěp podaří diagnostikovat pomocí UZV vyšetření asi v polovině případů, u ostatních si této vady lékaři dříve prostě nevšimnou.
Většina maminek se zpočátku zpravidla obává o to, jestli se dokáží správně o miminko po operaci starat, jestli budou zvládat krmení, péči o nostrilky, masírování jizviček a podobně, ale vše je věc cviku. Děti vyrůstají, učí se a milují úplně stejně jako všechny jiné děti a díky nezbytné péči, které se jim dostává od útlého dětství, mají ty nejlepší předpoklady prožít šťastný plnohodnotný život.
Zdroj: Odborná literatura, DP slečny Mgr. Evy Válové.