Kojení dětí s orofaciálními rozštěpy
Úspěšnost kojení je závislá především na typu a rozsahu obličejového rozštěpu. Obecně platí, že miminka s rozštěpem rtu,po časné chirurgické korekci, nemají s kojením respektive sáním žádné větší obtíže než miminka ostatní. Problematičtější bývá kojení dítěte s rozštěpem patra či rozštěpem rtu a patra. V těchto případech má menší možnost vyvolat sací podtlak, který je tak nezbytný pro úspěšnost kojení, což je ovlivněno tím, že není oddělená dutina ústní a nosní. Mimo jiné záleží i na zralosti miminka. Pokud je starší, dokáže celkově vyvinout větší tah při sání. Úspěšnost kojení je také závislá na individuálních podmínkách matky a dítěte. Ale ani u rozštěpu patra či rtu a patra není zcela vyloučeno.
Je známo, že kojení má pro všechny děti i děti rozštěpové nenahraditelný význam. Poskytuje dítěti obranné látky proti zánětům středouší, které je trápí častěji než děti ostatní. Nepřímo přispívá k lepší pooperační hojivosti a má pozitivní vliv na vývoj ústní dutiny a růst mléčných zoubků.
Stejně jako u běžného kojení, je třeba spolupracovat s laktačními poradci a již v porodnici si vyzkoušet některé doporučené techniky a polohy při kojení rozštěpového miminka. Kojenec by měl být držen tak, že jeho ret s rozštěpem je orientován směrem k vrchní části prsu. Například kojenec s rozštěpem rtu může být efektivně kojen v klasické poloze i ve fotbalové poloze. Na kterém prsu v jaké poloze je určeno, jestli je rozštěp na pravé či levé straně. Matka může uzavřít rozštěp rtu svým palcem či prstem nebo podporovat kojencovu tvář tak, aby zmenšila škvírku rozštěpu a zvýšila uzavření kolem bradavky. Pro oboustranný rozštěp rtu je nejvhodnější poloha svislá. U miminek s rozštěpem patra či rtu a patra je vhodná poloha polovzpřímená, aby se snížilo nasátí mléka do nosní dutiny a reflux mléka do Eustachovy trubice. Nebo fotbalová poloha, kdy kojencovo tělo směřuje směrem od matky přes matčin klín a kojencova ramena jsou výše než jeho tělo. Pro miminka s rozštěpem rtu může být vhodné kojit v pozici, při které je ta část patra s více celistvou kostí namířena směrem k prsu. Někteří odborníci doporučují podporovat během kojení bradu novorozence, čímž se stabilizuje čelist během saní. Zároveň také doporučují držet během kojení prso tak, aby zůstalo v ústech novorozence. Pokud je rozštěp většího rozsahu, je doporučováno směřovat prso směrem dolů tak, aby bradavka netlačila na rozštěp. Matky mohou kompenzovat ručním stlačení prsa a zároveň tímto stimulují vypuzovací reflex.
Důkazy naznačují, že se kojení může započít ihned po operaci rozštěpu rtu, či den po této operaci, pokud nedošlo ke komplikacím. Existují odborné názory, které poukazují na fakt, že kojenci s rozštěpem rtu mohou kojení shledávat relativně snadnějším než krmením z láhve, protože prsní tkáň přilne k rozštěpu snáze než „uměla bradavka“. Avšak některá miminka s rozštěpem rtu i patra jsou schopna se úspěšně kojit, míra úspěšnosti je 0-40%.
Výsledky výzkumů naznačují, že protézy patra neusnadňují krmení ani nemají vliv na váhový přírůstek u kojených miminek s rozštěpem rtu i patra. Protézy patra rovněž nezlepšují podíl miminek krmených z lahve a neusnadňují ani sání z ní. Toto je způsobeno tím, že během kojení nemohou protézy vytvořit úplné uzavření měkkého patra proti stěně hrdla.
Pokud není kojení z prsu možné, je žádoucí, aby bylo miminko krmeno mateřským mlékem alternativně. Krmení mateřským mlékem pomocí kádinky, lžičky, stříkačky, lahve atd. by mělo být upřednostňováno před krmením umělým mlékem. Za těchto okolností by od prvního dne měla být poskytnuta podpora ručního odstříkávání /odsávání mateřského mléka.
Základní informace o možnosti kojení dětí s orofaciálními rozštěpy byly získány z překladu odborného materiálu: